Jdi na obsah Jdi na menu

Knihy – Arkadij Petrov – Stvoření Světa 2

       ≡ Knihy  » Arkadij Naumovič Petrov – Stvoření Světa 2 – zachraň svět v sobě !
 

 

 

stvoreni-sveta-1---zachran-se.jpgstvoreni-sveta-2---zachran-svet-v-sobe.jpgstvoreni-sveta-3---zachran-svet-kolem-sebe.jpgsvetelne-desky-1---svetlotvorba-cloveka.jpgucebnice-basic-bit-2016.jpg

 

 

navigator---normovani-organizmu.jpgnavigator---obnoveni-imunity.jpgnavigator---mentalni-asociativni-technologie.jpgnavigator---technolgie-obnovy-zubu.jpg





























Stvoření Světa 2 – zachraň svět v sobě – výpisky z úvodu:


Knihu, kterou držíte v rukou, by bylo možné zcela opodstatněně nazvat "Knihou poznání od Stvořitele".
To o čem se v ní vypráví je skutečnost potvrzená mnoha patřičně zdokumentovanými a notářsky ověřenými expertízami.

Svět stojí na trojici – pravé a levé hemisféře a míše.
Pravá hemisféra přijímá intuitivní vnímání pravé podstaty světa a levá hemisféra naproti tomu manifestuje své logické funkce vědeckým světovým názorem.
Levá hemisféra nepřijímající informace z pravé hemisféry se otlouká o zrcadlo vlastního obrazu a neustále vede svou o ateismu, o výsledcích fyzikální vědy
a o omezeních typu "tak to prostě je". Nepropojena nechápe sebe jako následek příčiny pocházející z Vědomí Stvořitelova.

Jádrem knihy jsou metody a technologie otevření jasnovidnosti díky duchovním aspektům samovývoje
a dosažení možnosti pozitivního řízení událostí vlastního života.

Vědomí je v podstatě řídící orgán, uskutečňující vzájemné působení organismu a substance světa.
Vědomí odráží veškerou realitu světa v jakémkoli prostoru a v jakémkoli čase.
Existence s věděním, je vědomá existence.
Nadvědomí je tedy nejvyšší forma koncentrace a vývoje informací, které zpracovává a na které reaguje.

Pro člověka dostatečně obeznámeného s dějinami filosofie a vývoje lidského vědění,
bude vždy očividné, že základní magistrály vývoje byly vybudovány v dávných historických dobách.     
Nové, nebývá neočekávané. (Lichačov 1985) | Vše co se zde učíme, vaše vědomí kdesi hluboko už ví. (Zolotarevna 2016)

Učení o podstatě vědomí, duše a ducha vnímáme tedy ne jako abstraktní disciplíny,
ale jako reálnou možnost lidstva pozvednout se na novou úroveň evoluce.
Otevření vnitřního vidění už nejsou fantastické příběhy, ale reálie současnosti. 
To co bylo v dávných dobách mystické a okultní se dnes stává každému dostupné a vědecky vysvětlitelné.

Ale jsou tu ještě genetika, medicina, náboženství, politické doktríny atd. a každý z nich tahá člověka a jeho vědomí na vlastní poličku.

Ale člověk je přeci celistvý! A kompetentní řízení svého organismu, své osobnosti musí provádět na obecnější, kvalifikovanější úrovni.
A tehdy se neobejdeme bez souvislosti živého organismu se silami a procesy celé Země a dále i kosmu.

Dar předpovědi budoucnosti má nejen homo sapiens, ale i méně inteligentní živé bytosti (například krysy opouštějící loď ...)

Vývoj vědomí tedy vede v určité etapě k tomu, že člověk přestane být závislý na okolnostech a na osudu.
Rusko se stalo vlastí učení o biosféře a její evoluci a dnes má Rusko svéráznou duchovní auru, která mu předurčuje mimořádný duchovní význam.

Kosmologické představy esoteriky jsou v tak zjevném protikladu s fakty získanými vědou,
že je to zřejmé značnému množství i těch současníků, kteří mají jen základní vzdělání.

Mnohde stále vládne postoj: Jestliže člověk mluví s Bohem, je to modlitba. Jestliže Bůh mluví s člověkem, je to psychická porucha.

Příznakem člověka je nejen jeho ústřední postavení v kosmu, ale i schopnost vycházet ze hranice forem.
Existence v kvalitě centra úplné svobody vede k tomu, že veškerý svět forem je člověku podřízen natolik,
že člověk může svět forem předurčit buď tak, 
že se svět forem přerodí v démona, nebo že svět forem vystoupí k božské, super-rozumné podstatě.           E. Garin.

Člověk v sobě nese jakékoli možnosti. Jednou z nich je vidět duchovní svět, který se prozatím nachází za hranicemi obvyklých mechanismů vidění.
A v budoucnosti již ke všemu došlo, vše se již stalo.
Vy, kteří jste stvořeni k jeho obrazu a podobě, můžete zvládnut jasnovidnost
a z kteréhokoli bodu časoprostoru můžete projevit svou aktivitu a vzít na sebe odpovědnost za vývoj událostí – to je společné dílo tvoření.

Středověký Avicena velice svérázně vysvětloval podstatu svých technologií a nepřestával opakovat, že duše je všemohoucí,
že slova, znamení a symboly jsou jeho nejúčinnějšími nástroji v boji s lidskými neduhy.
Za hranicemi fyzického rozměru je obrovský svět, s nímž je možno spolupracovat a dosahovat požadovaného výsledku.

Grigorij Petrovič Grabovoj prostě tvoří novou skutečnost v oblasti poznání,
kde věda a náboženství nestojí proti sobě v nesmyslné snaze monopolizovat právo na Pravdu, ale postihují ji společným úsilím.
Utváření nového vědeckého a současně religiózního světonázoru,
to není dílčí filosofická otázka, ale hledání alternativní cesty společnosti a přežití člověka na Zemi.
Opravdu je pro lidstvo tak důležité, že Grigorij Petrovič poskytuje konsultace pracovníkům Rady bezpečnosti Ruské federace?
Když to nebude on, bude to jiný.
A novotvorba orgánů a vzkříšení z mrtvých , to je průlom nejunikátnější, epochální.
A je zcela možné, že bez Grabového by k tomu došlo později a snad někde jinde.
(nepotřebuje snad současný svět tento fenomén právě již teď?)

Zkoumat fakta vůbec nejde, protože faktů, které podléhají našemu zkoumání, je v pravém smyslu toho slova nesčíslně mnoho.

Svět ve kterém žijeme, je psychofyzický. A všechny vazby kosmu jsou orientovány na člověka. 
Buďte proto pozorní! 
Jestli někdo prorokuje nevyhnutelné a konečné zničení země, zeptejte se, proč to dělá!?
Snad proto aby získal ještě nějaké ty budoucí události prostřednictvím smrti a strachu.

Náš Otec nás chce naučit tvořit světy, zakládat v nich sady život a pečovat v nich o všechno, co si přeje se zdokonalovat a růst.
Jestli to toužíte dělat, jestli jste připraveni se učit, jestli se nebojíte obtíží, tato kniha vám pomůže.

Právě člověk s tělem od matky Země a životem od Otce kosmu, je schopen pochopit přírodu a milovat nebesa.
Právě v tom mohou lidé najít harmonii své koexistence, zapomenout na vzájemné křivdy a získat rodičovské usmíření.

A člověk, co by Syn, je povinen udělat vše, co na něm závisí, aby se obnovila harmonie Země a Nebes.
 


Stvoření Světa 2 – zachraň svět v sobě – výpisky z knihy:
Díky mysli je možné vytvořit nejúčinnější technologie.
Ale mozek člověka je téměř nečinný a zahalený tmou. Osvoboďte jej z pout, dejte mu svobodu, světlo a cestu.

A vidíme v oceánu ostrov, obrovský jako kontinent, velmi mocný stát – Atlantidu.
Atlanťané dokázali silou mysli zvedat obrovské kamenné bloky, s pomocí smrští odstraňovat písek v poušti a na připravenou půdu přemisťovat obrovské množství vody – vznikala nová města a zahrady. 
Atlanťanům se podrobovaly energie kosmu a jejich mysl se již výbojně obracela do nebe, ale svými myšlenkami vytvořili takové deformace ve svém vědomí,
že v nich Duch Svatý nemohl zůstat. Ve službách Tmy dávali věcem, které sami vytvořili nebeská jména, aby zcela zmátli lidi a aby zotročili veškeré tvorstvo Stvořitelovo od počátku dní až do konce časů. Proto se kdysi různé věci nazývaly různými jmény.

Obracíme se a díváme se vzhůru do kosmu. Vidíme, jak se souhvězdí a galaxie organizují do obrazu gigantického člověka. Celý kosmos je člověk.
Teprve dítě – co je jeho dvanáct miliard let ve srovnání s věčností, která jej počala. 
Má světlou kůži a my vidíme čakry, otáčející se ve směru hodinových ručiček.
Dolní čakra je červená a horní v hlavě je bílá. Krk je vír sytě modré barvy a v srdci je barva zelená.
Sluneční pleteň má žlutou energii a o něco níže je oranžová. V čele pomalu cirkulují různé barvy – je to čakra vědomí a nikdo ji nemůže ovlivňovat.
Kolem těchto energetických vírů jdou ve vrstvách barvy aury
– červená, oranžová, žlutá, zelená, světle modrá, sytě modrá, fialová (která přetéká v jiné barvy) a bílá.
Nad hlavou jsou informační spirály, kde jsou zapsány nastávající události.
Jestliže se k tomuto dítěti svým vědomím natáhneme, reaguje, otáčí hlavu a usmívá se.

Správně jste všechno viděli. A říká:       
                                                              Zde je kosmos – Syn.
                                                              Tam za svitem je Absolutno – Otec.
                                                              Na hranici mezi Otcem a Synem se nikdo nemůže udržet – kromě tří.